Největší zahradnická chyba

Věřím, že snad každý má za sebou nějakou velkou zahradnickou chybu. Většinou ne jen jednu a váže se k začátkům zahradničení. Tady ty chyby mají tendenci se vracet jako bumerang a čas je nevylepšuje. Naopak pak doslova rostou a nabývají na síle.

Moje největší zahradnická chyba není tak úplně moje, ale beru ji za svou. A protože jsem teď tu zahradnickou chybu likvidovala s opravdu velkým úsilím, mám potřeba se o ni podělit.

Asi čtyři roky zpět jsme museli řešit živý plot kolem domu. Značka rychle, levně a snadno. Manžel se nadchl pro sibiřský jilm, který byl jednoduše dostupný, levný, snadné sázení a sliboval velmi rychlý růst a též díky své hustotě větví také soukromí i v zimě, přestože je opadavý.

Pořídili jsme, zasadili a velmi rychle se radovali, jak krásně začíná růst. Dle instrukcí jsme stříhali, aby pořádně zhoustl.

Plot vypadal nejdříve na jaře a v létě nadějně. Hned první zimu jsme museli vyhodnotit, že s tou neprůhledností to není moc odpovídající. Když jsem začala plot stříhat já, zjistila jsem, že mi způsobuje silné podráždění kůže a mohla jsem se po úpravě plotu uškrábat. I když jsem měla dlouhý rukáv a rukavice, vždycky se nějak do styku s kůží dostal. Čím déle jsme plot měli, tím více mi vadilo, jak často se musí stříhat, nepříjemná kožní reakce a vzhled jilmů v zimě. Nejen, že přes ně bylo hodně vidět a soukromí nezajišťovali, ale i struktura jilmů bez listů je dost nehezká.

Dneska si myslím, že první dva roky růstu jilmů bylo třeba dělat ještě mnohem častější a důraznější stříhání a struktura by byla určitě o něco lepší. Nicméně už jsem v blízkém i vzdálenějším okolí viděla řadu variant živého plotu z jilmu a nikdy v zimních měsících nedosahoval potřebné hustoty a vzhledu, Tak by mě upřímně zajímalo, jestli se to někomu podařilo. 

Vyhodnotila jsem, že v keři nevidím skoro žádná pozitiva, zato řadu negativ. Od té doby jsem získala zkušenosti a hodně si toho nastudovala. Pokud bych vybírala dnes, jilmu bych se vyhla velkým obloukem. A tak šlo asi 40 jilmů k zemi a s tím začala pro mě šílená práce s rýčem, krumpáčem, pilou a nakonec štěpkovačem. Věřím ale, že se to z dlouhodobého hlediska vyplatí a podaří se zasadit něco smysluplnějšího.

Každá mince má dvě strany. Jak je to s jilmem?

Panna

• Rychle roste a tak se lze rychle dočkat potřebné výšky plotu
• Lístky mu raší poměrně brzy na jaře
• Listy jsou drobné, svěží zelené barvy
• V období zelených listů vytváří neprůhlednou clonu
• Je nenáročný na zeminu a relativně i zálivku, roste i v horších podmínkách

Orel

• Rychle roste, jakmile naroste do požadované výšky, budete stříhat jak diví
• Po výsadbě je náročný na pravidelný střih, aby dostatečně zhoustl.
• U některých lidí vyvolává kožní reakce, silné svědění kůže, vyrážka
• V zimě bez listů je nevzhledný, nemá hezkou kůru barvou ani strukturou
• Většině lidem se nepodaří zapěstovat ho tak, aby byl z zimě dostatečně hustý a zajišťoval nějaké soukromí
• Nekvete, nemá plody pro ptactvo

Samozřejmě jsem si mohla ušetřit peníze, čas, velké množství práce a bolavá záda. Ideální by bylo vydržet a řešit plot, až by byl čas a chuť se nad výběrem pořádně zamyslet a do té doby prostě vydržet bez něj. Ale stalo se. Ale není to nic, co by se nedalo s vynaloženým úsilím vyřešit. Tak tady tu parádní zkušenost aspoň posílám dál.